- Člen od
- 30 Dec 2019
- Príspevkov
- 406
- Reakčné skóre
- 1,021
- Bodov
- 129
15.Díl
*Čerpání digitronu, vypékání systému, aktivace getru a plnění vzácným plynem.
Ještě za horka po stavení patice s baňkou jde digitron ihned na vývěvu. Prskavkou prověřím sváry a hodnotu vakua a pokud je vše v pořádku, nasadím násuvnou pec a za stálého čerpání vypékám při teplotě 200 stupňů Celsia po dobu 15 minut. Po sundání pece opět zkontroluji prskavkou těsnost zda něco neprasklo a pokud je vše v pořádku, aktivuji getr a nahřeji systém digitronu, čerpání je stále v provozu!!! Používám getry DF (zirkonium/hliník) a postupuji s aktivací podle pokynů výrobce. Plnění vzácným plynem provádím až po úplném vychladnutí baňky a vnitřního systému digitronu, pokud by se napustil plyn za horka, po vychladnutí by byly rozdílné elektrické parametry, plnit by se mělo při pokojové teplotě a to platí i pro celkovou teplotu digitronu.
Pokud používám sadu 10 číslovek v mém digitronu JP47, tak před plněním nastavím na zdroji napětí 270V DC a připojím rezistor 5kOhm/1W. Plnění provádím za neustálého čerpání po uzavření ventilu mezi vývěvou a digitronem. Při výše uvedeném napětí pomaličku pouštím vzácný plyn a pozoruji výboj a odebíraný proud (na manometru už mám udělanou značku), pokud je výboj a odebíraný proud při uvedených elektrických parametrech vyhovující, odtavím čerpací trubičku a je hotovo. Elektrické parametry jsem nijak nepočítal a nenavrhoval, použil jsem parametry od digitronu shodné velikosti a předpokládal jsem, že při použití stejných průřezů materiálů katod musejí být elektrické parametry shodné a po pár pokusech se můj předpoklad ukázal jako správný. Není tedy třeba nic složitě počítat. Každý digitron plním při shodně nastavených elektrických parametrech, při stejné teplotě digitronu a okolí a na stanovený odebíraný proud. Značka na manometru naprosto souhlasí při opakované výrobě s hodnotou napětí, s hodnotou anodového rezistoru, s hodnotou odebíraného proudu a se vzhledem výboje. Toto je sled parametrů, které když budou v souladu a podle kterých když se bude dávkovat vzácný plyn, bude digitron jeden jako druhý bez znatelného rozdílu elektrických parametrů.
Při výrobě nestandardní katody je postup plnění podobný, je nutné posoudit délku rozvinu katody a její průřez, rezpektive celkovou plochu katody, odhad proudu a napětí se již odvodí pomocí násobení a dělení. Jistě jste si všimli že na fotografiích nejsou číslovky ale nějaký zvláštní znak. Nejde ale o nic zvláštního, jde o katodu ve tvaru názvu tohoto webu, kterou jsem si dovolil vytvořit a digitron s touto katodou věnovat adminu tohoto webu. Tímto jsem zde pro ostatní chtěl názorně předvést, že tvar katody může být jakýkoliv a že fantazii se meze nekladou. Pro naplnění digitronu jsem v tomto případě použil plyn Argon, výboj je šafránově modrý a jedinečný a jednou to jistě bude sběratelský kousek a časem bude mít vysokou hodnotu.
Elektrické parametry katody ve tvaru Elektrolab jsou patrné z fotografie.
Na dvou fotkách je ukázka výboje při naplnění Neonem, v konečném výsledku je ale použit Argon.
V digitronech se dříve používala rtuť a i dnes jí někteří výrobci digitronů používají. Je to z důvodu oddálení degradace katod. Při provozu, při zapáleném doutnavém výboji, dochází k rozprašování katod do okolí a rtuť tomuto efektu nepřímo zabraňuje, ve skutečnosti ale jen oddaluje proces rozprašování. Rtuť když se ve vakuu odpaří, tak se usadí na vnitřním systému a na katodách a tím při zapáleném výboji jsou katody chráněny, protože doutnavý výboj hoří na povrchu vrstvy rtuti, teplem se ale za krátko usazená rtuť stejně odpaří a výboj hoří na čistém kovu.
Rtuť se do digitronu dávkuje buď samostatně před čerpáním ve formě malé kapky, anebo ve formě getru, ve kterém je již rtuť obsažena. Vzhledem k nebezpečnosti rtuti a k omezování jejího používání ze strany EU, jsem se rozhodl ve svých digitronech rtuť nepoužívat. Po pozorování a testech při provozu digitronu bez rtuti a se rtutí jsem nezpozoroval žádný zásadní rozdíl v degradaci katod. V digitronu JP47 je na katody použit kvalitní nerezový leštěný a hutný drát bez pórů a škrábanců, který tolik netrpí na degradaci jako třeba leptané katody z plechu, které mají v sobě hlavně z boku póry od leptací lázně a celkově jsou z mnohem slabšího materiálu.
Konec 15.dílu.
*Čerpání digitronu, vypékání systému, aktivace getru a plnění vzácným plynem.
Ještě za horka po stavení patice s baňkou jde digitron ihned na vývěvu. Prskavkou prověřím sváry a hodnotu vakua a pokud je vše v pořádku, nasadím násuvnou pec a za stálého čerpání vypékám při teplotě 200 stupňů Celsia po dobu 15 minut. Po sundání pece opět zkontroluji prskavkou těsnost zda něco neprasklo a pokud je vše v pořádku, aktivuji getr a nahřeji systém digitronu, čerpání je stále v provozu!!! Používám getry DF (zirkonium/hliník) a postupuji s aktivací podle pokynů výrobce. Plnění vzácným plynem provádím až po úplném vychladnutí baňky a vnitřního systému digitronu, pokud by se napustil plyn za horka, po vychladnutí by byly rozdílné elektrické parametry, plnit by se mělo při pokojové teplotě a to platí i pro celkovou teplotu digitronu.
Pokud používám sadu 10 číslovek v mém digitronu JP47, tak před plněním nastavím na zdroji napětí 270V DC a připojím rezistor 5kOhm/1W. Plnění provádím za neustálého čerpání po uzavření ventilu mezi vývěvou a digitronem. Při výše uvedeném napětí pomaličku pouštím vzácný plyn a pozoruji výboj a odebíraný proud (na manometru už mám udělanou značku), pokud je výboj a odebíraný proud při uvedených elektrických parametrech vyhovující, odtavím čerpací trubičku a je hotovo. Elektrické parametry jsem nijak nepočítal a nenavrhoval, použil jsem parametry od digitronu shodné velikosti a předpokládal jsem, že při použití stejných průřezů materiálů katod musejí být elektrické parametry shodné a po pár pokusech se můj předpoklad ukázal jako správný. Není tedy třeba nic složitě počítat. Každý digitron plním při shodně nastavených elektrických parametrech, při stejné teplotě digitronu a okolí a na stanovený odebíraný proud. Značka na manometru naprosto souhlasí při opakované výrobě s hodnotou napětí, s hodnotou anodového rezistoru, s hodnotou odebíraného proudu a se vzhledem výboje. Toto je sled parametrů, které když budou v souladu a podle kterých když se bude dávkovat vzácný plyn, bude digitron jeden jako druhý bez znatelného rozdílu elektrických parametrů.
Při výrobě nestandardní katody je postup plnění podobný, je nutné posoudit délku rozvinu katody a její průřez, rezpektive celkovou plochu katody, odhad proudu a napětí se již odvodí pomocí násobení a dělení. Jistě jste si všimli že na fotografiích nejsou číslovky ale nějaký zvláštní znak. Nejde ale o nic zvláštního, jde o katodu ve tvaru názvu tohoto webu, kterou jsem si dovolil vytvořit a digitron s touto katodou věnovat adminu tohoto webu. Tímto jsem zde pro ostatní chtěl názorně předvést, že tvar katody může být jakýkoliv a že fantazii se meze nekladou. Pro naplnění digitronu jsem v tomto případě použil plyn Argon, výboj je šafránově modrý a jedinečný a jednou to jistě bude sběratelský kousek a časem bude mít vysokou hodnotu.
Elektrické parametry katody ve tvaru Elektrolab jsou patrné z fotografie.
Na dvou fotkách je ukázka výboje při naplnění Neonem, v konečném výsledku je ale použit Argon.
V digitronech se dříve používala rtuť a i dnes jí někteří výrobci digitronů používají. Je to z důvodu oddálení degradace katod. Při provozu, při zapáleném doutnavém výboji, dochází k rozprašování katod do okolí a rtuť tomuto efektu nepřímo zabraňuje, ve skutečnosti ale jen oddaluje proces rozprašování. Rtuť když se ve vakuu odpaří, tak se usadí na vnitřním systému a na katodách a tím při zapáleném výboji jsou katody chráněny, protože doutnavý výboj hoří na povrchu vrstvy rtuti, teplem se ale za krátko usazená rtuť stejně odpaří a výboj hoří na čistém kovu.
Rtuť se do digitronu dávkuje buď samostatně před čerpáním ve formě malé kapky, anebo ve formě getru, ve kterém je již rtuť obsažena. Vzhledem k nebezpečnosti rtuti a k omezování jejího používání ze strany EU, jsem se rozhodl ve svých digitronech rtuť nepoužívat. Po pozorování a testech při provozu digitronu bez rtuti a se rtutí jsem nezpozoroval žádný zásadní rozdíl v degradaci katod. V digitronu JP47 je na katody použit kvalitní nerezový leštěný a hutný drát bez pórů a škrábanců, který tolik netrpí na degradaci jako třeba leptané katody z plechu, které mají v sobě hlavně z boku póry od leptací lázně a celkově jsou z mnohem slabšího materiálu.
Konec 15.dílu.
Prílohy
Naposledy upravené moderátorom:
. Neviem sa dočkať až by teda 
