Krk rokit 6g 2- zvuk vypína

[jaro114]

Zdravím chalani,potrebuju poradit s týmhle študiovem reproduktorem KRK Rokit 6G2,který nebyl moc používan posledné roky dlouho a zapínal jse jenom maximálne na hodinu.Problém se objevil když je zapnutí více než 2-3 hodiny a vtedy začne reproduktor stahovať zvuk až prestane hrat,Je tam slišet jenom šum ale zvuk(hudba) zneho nehraje,Prv se odpojí Basová čast a po nekolika sekundach už aj výškový reproduktor.Když reproduktor vypnu pri hráni hudby,tak s reproduktora vyjde ješte zvuk.Když po minúte reproduktor opäť zapnu,tak reproduktor funguje a hraje normálne jenom nekolik minútu,pak se to opakuje dookola.Zvuk se stratí a nehraje , vypnu a zapnu nic,až po minúte když zapnu tak hraje a pak jse zvuk stratí.
Vyčistil jsem PCB všechni izopropylem od takej "černej smoly",ale nepomohlo.Víte mi prosím stým pomoct? proč to dela? jako mám postupovat aby se vyrešil problém.?

 

[plavec11]

@jaro114 Zdravím, zkontrolujte kondenzátory, hlavně ty elyty a případně zda není ještě někde studeňák na desce, ale spíš to budou ty elyty. Schéma jsem nenašel a nemohu tedy napsat co konkrétně zkontrolovat.

 

[jaro114]

dával jsem tu starši prispevek stým reproduktorem,bude to nekde tady to schéma ,pošlu hned

 

[jaro114]

Servisný manuál na reproduktor KRK Rokit 6G2

 

[plavec11]

@jaro114 Díky za schéma. Je tam jen pár elektrolytů, vemte to od zdroje a pak dál, prostě všechny elektrolyty změřte. Asi ale bude problém, protože jsem četl v jiném Vašem příspěvku, že nemáte možnost tohoto specializovaného měření. ESR a kapacita jde sice měřit i jinak než speciálním testerem, ale sinusový generátor jistě také nemáte. Zaměřte se tedy nejprve na všechny elektrolitické kondenzátory, tam bude na 99% chyba.

 

[jaro114]

@jaro114 Díky za schéma. Je tam jen pár elektrolytů, vemte to od zdroje a pak dál, prostě všechny elektrolyty změřte. Asi ale bude problém, protože jsem četl v jiném Vašem příspěvku, že nemáte možnost tohoto specialůizovaného měření. ESR a kapacita jde sice měřit i jinak než speciálním testerem, ale sinusový generátor jistě také nemáte. Zaměřte se tedy nejprve na všechny elektrolitické kondenzátory, tam bude na 99% chyba.

Budu muset počkat na Multimeter ,ktery merí uF.Takhle nezistim ktery je vadní.nebo více vadných.Jen nevím či je treba najprv odpajkovat kondezator a tak zmerat nebo na desce či se to dá taky zmerat.

 

[plavec11]

@jaro114 nevím či je treba najprv odpajkovat kondezator a tak zmerat nebo na desce či se to dá taky zmerat.... Někdy je třeba vypájet kondenzátor, protože měření je ovlivněno obvody navázané na kondenzátor (odpory, diody, kondenzátory, ...). Na kapacitu je nejlepší měřič MIC 4070D. Já kondenzátory z desek při měření nevyndavám, proškrábnu na desce jeden vývod žiletkou a měřím, pak to zakápnu cínem když je kondenzátor OK, je to rychlejší a ničemu to nevadí, když je vadný, vyndám ho a osadím nový změřený, měřím vždy i nové součástky, bez měření nic neosazuji.

 

[jaro114]

@jaro114 nevím či je treba najprv odpajkovat kondezator a tak zmerat nebo na desce či se to dá taky zmerat.... Někdy je třeba vypájet kondenzátor, protože měření je ovlivněno obvody navázané na kondenzátor (odpory, diody, kondenzátory, ...). Na kapacitu je nejlepší měřič MIC 4070D. Já kondenzátory z desek při měření nevyndavám, proškrábnu na desce jeden vývod žiletkou a měřím, pak to zakápnu cínem když je kondenzátor OK, je to rychlejší a ničemu to nevadí, když je vadný, vyndám ho a osadím nový změřený, měřím vždy i nové součástky, bez měření nic neosazuji.

Super

 

[Elektro Lab]

Budu muset počkat na Multimeter ,ktery merí uF. Takhle nezistim ktery je vadní, nebo více vadných. Jen nevím či je treba najprv odpajkovat kondezator a tak zmerat nebo na desce či se to dá taky zmerat.

Ten multimeter ti je k ničomu, nakoľko nepotrebuješ merať kapacitu kondenzátor ale ESR kondenzátora a ten multimetrom neodmeriaš. Kondenzátory môžeš posúdiť aj opticky, či nie sú "nafúknuté", tie vymeň okamžite. Inak, pri cene koľko stoja na tvojom mieste vymením všetky.

Ak by si išiel cestou merania (za predpokladu, že máš ESR merač), kondenzátor pred meraním musíš vyskratovať a merať zásadne mimo dosku.

 

[plavec11]

@Elektro Lab Souhlasím. Ale vložím svůj postup a zkušenost. Veškeré elektrolyty včetně tantalů a ostatních typů prvotně změřím na desce ohmetrem po proškrábnutí jednoho vývodu na DPS od okolí. Kondenzátory pro měření nikdy neměřím mimo desku. Pokud ohmetr ukáže vzrůstající odpor a ustálí se na nekonečnu-skoro nekonečnu, tak prohodím hroty ohmetru a měřím znovu, kondenzátor se začne vybíjet a odpor klesá k nule a opět stoupá v opačné polaritě až k nekonečnu. Měřím to Avometem DU10 na maximálním rozsahu x100 (stupnice 30 kOhmů). Jde to i digitálním ohmetrem, ale je to nepřehledné, údaje se mění číselně, na ručkovém měřidle je to krásně vidět plynule a přehledně, není nad anologové měřidlo. Tímto spolehlivě ověřím ESR obyčejným ohmetrem. Pak provedu měření kapacity měřákem MIC 4070D a mám jasno. Tato metoda mě ještě nikdy nezklamala, nemám žádný speciální měřič na ESR, měřm to ohmetrem stále. Funguje to pouze na elektrolytické kondenzátory. Měření ESR má smysl jen na elektrolytech cca od 1mikro a pouze v určitých aplikacích. Svody a nízké ESR vidím na DU10 hned tímto způsobem, kolikrát mi DU10 ukáže ustálený ohmický odpor pouhých 5 Ohmů anebo zkrat při obou polaritách a už vím, že je vadný. Ohmetrem jsme měřili v účňáku ESR elektrolytů běžně, je to jednoduchá a rychlá metoda.

 

[Elektro Lab]

Veškeré elektrolyty včetně tantalů a ostatních typů prvotně změřím na desce ohmetrem po proškrábnutí jednoho vývodu na DPS od okolí.

toto nerobím, nakoľko sa poškodzuje DPS, opätovným prespájkovaním sa mení prúdová zaťažiteľnosť cesty a to nie je dobré.

Pak provedu měření kapacity měřákem MIC 4070D a mám jasno

Meranie kapacity, je iba meranie kapacity. Podstatný údaj je ESR nie kapacita, nakoľko kapacita kondenzátora sa nemusí meniť s narastajúcim ESR.

Ale inak súhlasím, aj keď s miernymi výhradami. 99% problémov majú na svedomí práve kondenzátory.

 

[jaro114]

toto nerobím, nakoľko sa poškodzuje DPS, opätovným prespájkovaním sa mení prúdová zaťažiteľnosť cesty a to nie je dobré.

Meranie kapacity, je iba meranie kapacity. Podstatný údaj je ESR nie kapacita, nakoľko kapacita kondenzátora sa nemusí meniť s narastajúcim ESR.

Ale inak súhlasím, aj keď s miernymi výhradami. 99% problémov majú na svedomí práve kondenzátory.

takže kondenzatory to budu robit.lenže je tam ich dost,niesom si isty žeby to robilo kvoli pri Bassovej aj vyškovej časti kde su 3300 uf/50V a aj pri vyškovych kondenz. ktoré boli menené pred 4 rokmi.Zaujima kde sa mam zamerat najskor ,su tam dve DPS,a jedna na vstupné konektory

 

[Elektro Lab]

Detail dosky by bol fajn a najmä vršky (tam kde sú deštrukčné zóny) kondenzátorov

 

[rakato11]

Po přečtení prvního příspěvku od @jaro114 mě hned napadlo že to může dělat přehřívání koncového stupně, příslušný IO. Schému jsem kvůli časové tísni ještě nestudoval.
Co se týče měřičů ESR tak ty jsem si postupně pořídil, první v roce 2015

Ak chcete vidieť odkazy, musíte sa zaregistrovať

, pak další v roce 2023

Ak chcete vidieť odkazy, musíte sa zaregistrovať

. S těmito dvěma lze měřit kapacitu+ESR pouze když jsou kondenzátory vypájené tak jsem si pořídil letos

Ak chcete vidieť odkazy, musíte sa zaregistrovať

a sním lze měřit přímo zapájené kondenzátory v obvodu na plošném spoji. Jenom si musím vyrobit nějaké vhodné měřící hroty pro snadnější měření na PCB.

 

[jaro114]

Po přečtení prvního příspěvku od @jaro114 mě hned napadlo že to může dělat přehřívání koncového stupně, příslušný IO. Schému jsem kvůli časové tísni ještě nestudoval.
Co se týče měřičů ESR tak ty jsem si postupně pořídil, první v roce 2015

Ak chcete vidieť odkazy, musíte sa zaregistrovať

, pak další v roce 2023

Ak chcete vidieť odkazy, musíte sa zaregistrovať

. S těmito dvěma lze měřit kapacitu+ESR pouze když jsou kondenzátory vypájené tak jsem si pořídil letos

Ak chcete vidieť odkazy, musíte sa zaregistrovať

a sním lze měřit přímo zapájené kondenzátory v obvodu na plošném spoji. Jenom si musím vyrobit nějaké vhodné měřící hroty pro snadnější měření na PCB.

Zdravím ta rakato,dakujem za tvoj dotaz, tak nejako to cítim aj ja čo si napísal ty.IO na vysky je TDA 2052,a na Bass ide TDA7296,prikladam schemu..Takže podla teba treba prepastovat IO TDA-čka? inač tam niesu povodne gumove podložky ,na ktoré sa dáva termo pasta,tie sa davaju medzi pasivny chladič a zadnu stenu reproduktora,sú tam menšie gumove podložky,može to aj tym byt?..resp tým prehrievaním IO..?

 

[rakato11]

Na těch IO mohou být povolené upínací šroubky a to může způsobovat tento problém že se IO budou nadmíru zahřívat a tím pádem zareagují tepelné ochrany. Každopádně by to bylo dobré zkontrolovat a samozřejmě vyzkoušet přepastovat. Jenom si dávej pozor pokud tam pod těmi IO budou izolační podložky abys je tam opět dal.
Před léty jsem sousedovi opravoval Subwoofer-KEY SYSTEMS CORP SW-5.1 HOME THEATER, nyní už si přesně nepamatuji na přesnou závadu ale tuším že mu nehrál basový reproduktor jenom "vrčel". Byl vadný IC2 TDA7296, vidím že jej máš ve svém taktéž osazený. Nejdříve bych ale vyzkoušel nechat přístroj zapnutý v provozu a kontrolovat teplotu jednotlivých IO a chladičů dokud nenastane problém, tím zjistiš zda by mohl být problém v chlazení nebo bude v něčem jiném. Popřípadě když nastane porucha tak na IO stříknout chladící sprej popřípadě začat je chladit ofukováním studeným vzduchem.

 

[Vašek]

Vzhledem k tomu, že přestanou hrát prakticky skoro zároveň oba reproduktory, tak bych se při hledání závady soustředil po jejím vzniku na měření ve společných částech elektroniky pro obě sekce, jak LF, tak HF. Bylo by velmi divné, pokud by nebyly utažené šroubky u obou koncáků, a ty se přehřívaly :-(
Snad by byla reálná možnost nějaké závady v konci a tím vznikající větší zahřívání chladiče a po těch 2-3 hodinách pak následné aktivaci teplotních ochran konců. Tomu by napovídala i po krátkém vypnutí (minuta) a následném zapnutí činnost již jen několik minut do vypnutí ...

Druhá cesta hledání je ve zdrojích plus minus 15V pro operační zesilovače, jestli i pak dávají za stabilizátory požadované napětí.

Třetí a poslední možnost co mne napadá, je studeňák ve výše uvedených obvodech zdrojů 15V a operačních zesilovačů. Pokud by byl problém u nějakého konce, tak by přestal hrát jen jeden reproduktor.

Nevím sice co tam je ze kondenzátory (výrobce), ale s jejich rychlou bezmyšlenkovitou výměnou bych byl zdrženlivý až do případného jasného ukázání na nějaký vadný. Kolikrát mi na opravu donesli přístroj, kde člověk neznalý pájení na prokovených deskách nadělal svojí aktivitou nesmírné škody :-(

A já podezřelé kondy zásadně pro měření vyndavám, protože nikdy nemáte jistotu přes jaké další součástky v obvodu Vám tam utíkají měřicí proudy (dle Kirchhofova zákona). Mám také "trápítko" co kdysi uveřejnil sinclair na nějaké konfě, a to funguje fakt dobře, a měřím jím v posledních několika letech prakticky všechny kondy, nic jiného není nutné ;-)

A ještě poslední připomínka ke kondům. Když jsou částečně "vypotřebované", tak se postupným zahříváním po zapnutí zařízení jejich kondice zlepšuje a jsou funkčnější než studené těsně po zapnutí.
Snad se mi ještě v mé servisní praxi nestalo, aby se závada v elytu projevila až po několika hodinách po zapnutí. Ale třeba se také ještě dočkám ;-)

Vašek

 

[jaro114]

Vzhledem k tomu, že přestanou hrát prakticky skoro zároveň oba reproduktory, tak bych se při hledání závady soustředil po jejím vzniku na měření ve společných částech elektroniky pro obě sekce, jak LF, tak HF. Bylo by velmi divné, pokud by nebyly utažené šroubky u obou koncáků, a ty se přehřívaly :-(
Snad by byla reálná možnost nějaké závady v konci a tím vznikající větší zahřívání chladiče a po těch 2-3 hodinách pak následné aktivaci teplotních ochran konců. Tomu by napovídala i po krátkém vypnutí (minuta) a následném zapnutí činnost již jen několik minut do vypnutí ...

Druhá cesta hledání je ve zdrojích plus minus 15V pro operační zesilovače, jestli i pak dávají za stabilizátory požadované napětí.

Třetí a poslední možnost co mne napadá, je studeňák ve výše uvedených obvodech zdrojů 15V a operačních zesilovačů. Pokud by byl problém u nějakého konce, tak by přestal hrát jen jeden reproduktor.

Nevím sice co tam je ze kondenzátory (výrobce), ale s jejich rychlou bezmyšlenkovitou výměnou bych byl zdrženlivý až do případného jasného ukázání na nějaký vadný. Kolikrát mi na opravu donesli přístroj, kde člověk neznalý pájení na prokovených deskách nadělal svojí aktivitou nesmírné škody :-(

A já podezřelé kondy zásadně pro měření vyndavám, protože nikdy nemáte jistotu přes jaké další součástky v obvodu Vám tam utíkají měřicí proudy (dle Kirchhofova zákona). Mám také "trápítko" co kdysi uveřejnil sinclair na nějaké konfě, a to funguje fakt dobře, a měřím jím v posledních několika letech prakticky všechny kondy, nic jiného není nutné ;-)

A ještě poslední připomínka ke kondům. Když jsou částečně "vypotřebované", tak se postupným zahříváním po zapnutí zařízení jejich kondice zlepšuje a jsou funkčnější než studené těsně po zapnutí.
Snad se mi ještě v mé servisní praxi nestalo, aby se závada v elytu projevila až po několika hodinách po zapnutí. Ale třeba se také ještě dočkám ;-)

Vašek

Zdravim všichni, tak rozebral jsem ho dnes opät nemnel jsem času nato doted, a skusil jsem prepastovat a dotahnout šruoby na TDA zesilovačech. Zatim je v provozu pol hodinu a hraje to, počkam ješte nejaky čas jak to delalo po 1 hodine az 2. Posilam i DPS odfotografovanu. Všimnul jsem jsi že když to opravoval pred pribl. 4 rokmi jeden opravar, tak tam nedal podle schemu jake maju jít Kondenzatory, ale napr. kde malo jit 47uf/25V tam je 47uf/50V aj pri C108 a C109 zo schemy je tam pri 1000uf/50V kde by melo jit 1000uf/35V. Kapacita je rovnaká jenom Volty jsou tam jine osazeny. Nevím či to nedela taky problem. A Kondiky nejsou az na doraz na desku pripajkovany, nevím proč tak to dal, a či to netreba lepšie pripajkovat na doraz na DPS. Trocha jsem očistil od take černe smoly co tam je,a na trafo je ješte tam trocha, nevim ci totak nechat tam taky, ale nechal jsem.

 

[Elektro Lab]

47uf/25V tam je 47uf/50V

Toto nie je problém, kapacita je dodržaná, napätie môže byť vyššie, avšak nie nižšie.

1000uf/50V kde by melo jit 1000uf/35V

Toto tak isto nie je problém

 

[jaro114]

Zdravím chalani,tak prepastovanie koncoch TDA7296 a TDA2052 nepomohlo, po hodine aj neco hraní reproduktoru se zvuk opäť stratil,a zas to jisté jak predtým, zvuk nešiel. Mimochodom som vymenil kondiky 3 menší, který byli od také černe "smoly" a jeden rezistor, který jsem mal v zálohe s tými hodnotami ako na scheme. Takže co dal teď? Počkam až mi dojde merak na Kapacitu, nebo si zaobstarat ESR merač aj?